Ticho a jiné stroje - Reisinger Vladislav

Autor zcela vědomě navazuje ve svých verších na svou předcházející práci Básně tohoto léta, vydanou v roce 2000. Znamená to, že se i zde objevují podobné motivy a obrazy, které se pro Reisingera stávají nosným pilířem jeho poetiky. Nejvíce patrně zaujme otevřená výpověď z autorova vnitřního světa, v němž se odrážejí jeho komplikované myšlenkové stavy, popisy vyhraněných zážitků či událostí, odehrávajících se v určitém prostoru. Všechny tyto složky mají zřejmě za úkol zachytit Reisingerův uzavřený vesmír, zdánlivě vzdálený a cizí, avšak při bedlivějším zkoumání mnohem bližší. Patrně za to může i autorova schopnost vyjádřit svou deziluzi, která se tentokrát nachází nejen v básních reflektujících (snad) citovou krizi, ale i v těch, z nichž vyplouvají nálady ze současné dobové atmosféry.